Moje cesta do korporátu, teda IBM

Celkem jsem se musel smát, když jsem viděl, kolik lidí se mě ptalo na IBM, život v korporaci atd., a to vše po vydání stránky „Co dělám a nabízím“. Až tolik, že jsem se rozhodl tomuto věnovat celý článek. Někteří si možná myslí, že to je nemožné se do takové organizace dostat. Stejně jako já kdysi. Opak byl pravdou, což nejspíš změnilo celkem i můj náhled na život.

Celé tohle dobrodružství začínalo dost nevinně na Facebooku, kde někdo nabízel den otevřených dvěří v IBM (asi to byl právě někdo z IBM týmu, který tam v té době zařizoval všechny tyhle akce a stáže). Bylo to na konci prváku bakaláře IT a už dlouho jsem tuhle firmu znal, tak jsem si říkal, že by bylo super se tam zajít porozhlédnout. A tak nějak to všechno začalo.

Začátek na dnu otevřených dveří IBM

Šel jsem se podívat do kanceláří na Chodově a od té doby jsem tam už zůstal. No dobře, nešlo to až tak rychle. Ale na dni otevřených dveří jsem se prvně dozvěděl o jejich stážích a nenapadl mě „horší“ nápad, než se na ni přihlásit.

A víte co byla první otázka, když jsem to říkal mému okolí? „To je ta banka?“ – ING měli na mysli…

První výběrové řízení v mém dosavadním životě

Nějakým záhadným způsobem jsem se dostal přes prvotní filtr na základě přihlášky, CV a průvodního dopisu. Hlásil jsem se prakticky po prvním semestru na vysoké, takže jsem musel být absolutně nejméně způsobilý…o to větší však bylo moje překvapení z postupu do dalšího kola!

Do dneška si pamatuji, že když mě zvali na assessment centrum s asi 8 dalšími, byl pátek hodně pozdě odpoledna a já byl zrovna na Votvíráku. Takže jsem příjmal telefonát – jak to jenom říct… po pár pivech. Tam mi řekli, že pohovor je hned v pondělí… Popravdě jsem tomu nechtěl věřit, ale co nadělám, takže jsem se měl záhy na co „těšit“.

Popravdě to byla moje první zkušenost s assessment centrem (kde byla i část v angličtině 😀 ). Toto kolo se skládalo z prezentace případové studie (fiktivní implementace SW řešení na Big Data), kde jsem udělal něco hodně kreativního, protože jsem věděl, že po technické stránce to nemohu „vyhrát“. Vlastně když si to tak vezmu, tak víceméně pokaždé se snažím maximalizovat „zisk“ s tím, co mám.

Druhou částí byla nějaká logická úloha, která se řešila v týmech a hlavně – v angličtině. Tam jsem objevil chybu, ale jelikož moje angličtina byla hooodně špatná, tak jsem to pořádně nemohl týmu říct. V té chvíli jsem si uvědomil, že mě právě znalost angličtiny omezuje na každém kroku. Když jsem šel z druhého kola domů, myslel jsem si: „tak tam se nemůžu v životě dostat“.

Assesment centrum, výběrové řízení

Díky výběrovému řízení na stáž jsem se prodíral trochu náročnějším pohovorem a získával první zkušenosti s prací, kde mi o něco šlo. Absolvoval jsem 3 kola – HR pohovor, assassement centrum a pohovor s budoucím mentorem. A později jsem zde nasbíral i první zkušenost ze software developmentu pro jiné něž svoje projekty. A to jenom, protože se zadařilo, a získal jsem stáž, kde jsem byl půl roku úplně zdarma. Nelituji toho, možná i proto celkem veřejně říkám „Pracuj zdarma!.“

Co po stáži?

A potom mi nabídli placenou pozici. Zjistil jsem, že nic není nemožné, chce to jenom zkusit vystoupit ze své komfortní zóny. Doufám, že se příště dostanu k pár řádkům přímo o stáži, protože tam začal můj obrovský postup ve znalostech IT a během toho jsem předběhl většinu dalších studentů, kteří se mnou chodili do školy (alespoň z pohledu praktických znalostí 😀 ). Samozřejmě mě to i něco asi vzalo, ale však na to se podíváme v dalším článku!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *