Změna spánkového režimu

Změna spánkového režimu

Spánkový režim je určitě něco důležitého, nebo to aspoň všichni říkají. Já jsem člověk, který tělu moc nedává oddechnout, spíše naopak. Rád ho zkouším a s oblibou říkám, že na odpočinek máme dost času v hrobě.

Aneb pro můj přístup k životu je více specifické tvrzení, že jeden běžný den se rovná  3x man-day, pracovní týden se dá stihnout během dvou dnů (pro méně odvážné během tří dnů). A něco jako work-life balance je pro mě skoro sprosté slovo.

Zlí jazykové také tvrdí, že tělo si zapamatuje všechny křivdy, které na něm spácháme. Trochu však doufám, že moje tělo si bude pamatovat stejně jako můj mozek, takže téměř nic. V opačném případě bych totiž mohl čekat, že mi vrátí „to“, kdy jsem mu dával opravdu zabrat, a to nejenom tím, že pro mě bylo téměř na denním pořádku spát méně než 4 hodiny denně.

Jakožto člověku, který se od mládí věnuje sportu, jsem si možná myslel, že tělo se musí trénovat a dokáže si zvyknout skoro na cokoliv.

Co chci zkusit?

V podstatě je to jednoduché, dát spánku a potažmo tělu pravidelný režim. Řekl jsem si, že spát 8 hodin je zbytečné (čti nechci tomu věnovat tolik času), takže začnu s nastavením 7 hodin spánku s cílem tuto dobu ještě zkrátit alespoň na 6 hodin. Zároveň doufám, že to trochu pomůže tělu a třeba se potvrdí i slova odborníků o pravidelném spánku. 

Když už se pouštím do změny spánkového režimu, usiluji i o jeho kvalitu. Po dlouhé době se vracím ke čtení knížek v posteli, protože bych se rád před usnutím zkusil vyhnout modrému světlu z displeje 

Nebezpečné světlo z mobilů? Od lékařů možná uslyšíme nepěknou diagnózu, říká expert [dvtv.cz]

Nastavení spánku

Zbývá mi říct si, kdy chci chodit spát a v jakou dobu vstávat.

Dal jsem si tedy za cíl spát 7 hodin, bohužel jsem se jako obvykle zapomněl podívat na rozvrh do školy. Situaci mi zkomplikovalo jedno cvičení v 7:30 ráno. Kdo mě zná osobně, ví jaké je to pro mě peklo. Obvykle jsem chodil spát velmi pozdě v noci a následně stával až před devátou ranní. 

Z tohoto důvodu jsem si tedy nastavil celý režim tak, že vstávám dobrovolně(?) v 6:00 a chodím spát v 23:00, každý den mě čeká přesně 7 hodin spánku. Pokud bych neměl závazky školy a práce, pravděpodobně bych to celé nejméně o hodinu až dvě posunul. Na druhou stranu jsem si to takhle chtěl nastavit na naprosto každý den v týdnu, bez výjimek.

Zároveň zkouším před spánkem přečíst alespoň pár stránek knížky a už se vyhnout počítači i telefonu (což by mělo také zlepšit spánek). Paradoxně, tohle bylo skoro nejtěžší, protože jsem většinu zpráv řešil právě v posteli s telefonem v ruce, kde jsem odepisoval na vše, co jsem přes den nestihl (ano, to je důvod, proč vám posílám zprávy i ve 3-4 ráno). 

Postup

Zde jsem postupně zapisoval různé body z mého malého pokusu, které mi přijdou zajímavé, zábavné, nebo užitečné.

Den 0 (3. 10.):

Hlavou mi probíhají myšlenky na celý tento koncept „organizovaného spánku“, protože další den mám vstávat právě v 6:00 kvůli škole a vím, jak mě to zabíjí. Tak proč z toho pekla neudělat super peklo a vystavovat se mu každý den. Nastavil jsem si tedy všechny parametry podle výše uvedeného.

I když obecně nemám problém obhájit si důvody k tomu, co dělám, v tomto případě trochu pomohlo, že jsem byl zrovna na bytě sám a nikomu jsem nemusel vysvětlovat, proč jdu spát tak brzo (ano, 23:00 je pro mě extrémně brzo).

Den 1 (4. 10.):

Neřekl bych, že bude to vstávání tak v pohodě, zvlášť když si vzpomenu na dobu, kdy jsem praktikoval nedobrovolně polyfázový spánek a ani jsem o tom nevěděl, ale vstávání bylo jako nic. Možná jsem tímto překvapil i své tělo a celý den necítil žádnou větší únavu.

Večer si beru knihu a už i spolubydlící se začínají divit, co se to děje. Vidět mě s knihou je zážitek na celý život, protože to se moc lidem nepoštěstilo 🙂

Takže jsem je s tím částečně ve srandě seznámil. Koukali dost nevěřícně a já se jim ani nedivím. Člověk, na kterého před 9. ranní skoro nenarazíte, vám vykládá, jak bude vstávat v 6 ráno, každý den. Heh!

Den 3 (6. 10.):

Přišel víkend, vstal jsem opět v 6 a jediné co se ozvalo bylo „Ty to fakt držíš?“ Myslím, že mi začali na bytě věřit, že to fakt zkouším dodržet.

Den 5 (8. 10.):

V tento den se stalo něco zvláštního! Dokonce i spolubydlící vstává v šest ráno, jinak řečeno, každý z nás může někoho začít měnit, nebo mu pomáhat ve změně, aniž by to byl jeho plán. 

Den 15 (13. 10.):

Na víkend jsem přijel domů, takže jsem dále pokračoval ve stejné rutině, jenom jsem překvapil i rodiče. Dříve bylo celkem běžné, že jsem ještě ve tři, čtyři hodiny v noci programoval, ale že bych byl vzhůru už v 6 ráno, tak to se stalo naposled někdy na střední. 

Průběh listopadu:

V průběhu listopadu jsem musel lehce relaxovat podmínky. Během pracovního týdne však stále držím vstávání v 6:00, ale občas musím udělat výjimku. Přece jen se někdy účastním některých společenských akcí, díky nimž jdu spát velmi pozdě nad ránem, tak bych po brzkém vstávání nebyl vůbec použitelný. 

Průběh prosince:

Prosinec už do mého experimentu nepřinesl nic nového, jenom se všemi vánočními večírky to bylo ještě o „kapku“ složitější.

Závěr experimentu

Celá tahle akce mi dala více než jenom vyšší subjektivní efektivitu práce, ale hlavně jsem zjistil, že pokud něco na sobě budu chtít změnit, tak je to možné. Zvláště, když jsem dokázal změnit něco jako denní spánkovou rutinu.

Samozřejmě je tu několik nevýhod, Jednou z nich je právě jakákoliv večerní akce, která mi to do určité míry nabourá.

Vedlejší nepříjemností bylo, že jsem večer nemohl editovat videa a obrázky, protože filter na displeji proti modrému světlu vám posune barvy do teplejších barev a to není to, co si můžete při úpravě dovolit.

Každopádně to byla skvělá zkušenost a hodlám se jí držet i v následujícím roce. Nemusel jsem čekat ani do ledna, abych to mohl označit za novoroční předsevzetí. Změnit něco důležitého můžeme prakticky kdykoliv. Nenechávejte věci kolem vás čekat na správnou chvíli nebo datum. Věřte svým rozhodnutím a experimentujte!  

Změna spánkového režimu
5 (100%) 1 vote

6 komentářů

  • Super článek Borisi. Já jaem v poslední době experimentoval s podobnou věcí, snažil jsem se zbavit stavu, kdy jsem ráno po probuzení úplně K.O. Zjistil jsem zajímavou věc, a to sice tu, že moje tělo je nejodpočatější po 6,5 hodinách spánku. Nemohl jsem tomu uvěřit a tak jsem to zkusil znovu a znovu. Funguje to. Avšak ty začátky jsou večer poměrně krušný. 😀

      • Praktikuju to asi 2 měsíce. Měnit to rozhodně nechci, jelikož jsem si na sobě všiml, že jsem o 100% produktivnější, mám přes den víc energie a hlavně, nemám problémy večer usnout. Souhlasím s tebou, člověk na sobě může změnit cokoliv, stačí jenom chtít, a držet se svého cíle. 🙂

  • Spánek řeším hodně, tahle kniha to sumarizuje velice dobře s vědeckým podkladem, cokoliv pod 7 hodin je prakticky zdraví škodlivé: Proč spíme

    • Máte pravdu, spánek je rozhodně důležitý, jenom bych neřekl, že je přesně stanovená hodina, do kolika hodin spánku, je to „zdraví škodlivé“ a od kdy je to už „zdravé“. Každý z nás je jedinečný a každý potřebuje jiný počet hodin (a ještě jiný počet v různých stádiích dospělosti) k plné regeneraci, nelze to zobecnit na jednu hodinu napříč spektrem.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *